Prosinec 2012

Moje knižní konto

29. prosince 2012 v 15:14 | pompin
Tyto knihy jsem přečetla od začátku prosince 2012:

Prosinec 2012 (celkem přečteno 616 stran)
Název knihyAutorPočet stranNakladatelstvíKdy jsem knihu dočetla
HostitelStephenie Meyerová616Kosmas28.12.2012
Leden 2013 (celkem přečteno 1703)
Název KnihyAutorPočet stranNakladatelstvíKdy jsem dočetla
Hunger games - Aréna smrtiSuzane Colins313Fragment2.1.2013
Hunger games - Vražedná pomstaSuzane Colins336Fragment8.1.2013
Hunger Games - Síla vzdoruSuzane Colins344Fragment
15.1.2013
DědičkaAmanda Hockingová310Fortuna Libri
19.1.2013
SmečkaAndrea Cremerová400Knižní klub
23.1.2013
Únor 2013
Název KnihyAutorPočet stranNakladatelstvíKdy jsem dočetla
Prokletý maturiťákrozečteno

Eragon

17. prosince 2012 v 20:56 | pompin |  recenze
Název: Eragon
Autor: Christopher Paolini
Ilustrátor: Christopher Paolini
Počet stran: 488
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2003
Vazba: Já mám měkou
Největší obrázek výrobku Eragon
Děj:
Eragon je mladý chlapec, který žije společně se svím strýcem Gerem a bratrancem Roranem na farmě. Eragonova matka s nimi nežije, krátce po Eragonově narození odešla o jeho otci se nic neví. Jednou když se eragon vydá do dračích hor najde lesklí modrý kámen, rozhodne se ho zkusit vyměnit za maso u řezníka, ale když se řezník dozví o tom, kde ho Eragon našel nechce s kamenem mít nic společného. Smutný Eragon odnese kámen domů. V noci se začnou dít divné věci. Kámen se začne sám od sebe hýbat a praskat. Později se ukáže, že kámen je vlastně vejce z kterého se vyklubal malý modrý drak. Hned jak se ho Eragon dotkne objeví se mu na ruce stříbrná značka. Značka Dračích jezdců. Eragon odnese draka do lese tam se o něj stará dokud nevyroste. Později potkává Broma, který byl také dříve jezdcem. Brom mu předává veškeré zkušenosti, jak po něm Elfové chtěli. Pomůže udělat Eragonovi sedlo, ukáže mu všemožná kouzla, která dračí jezdci ovládají, po tom co Eragonův strýc umírá po požáru, který zachvátil jejich statek se Eragon z Bromem a Safirou, tak pojmenoval eragon svou dračici, vydávají na dlouhou cestu plnou dobrodružství, nebezpečí, ale také poznání...

První dojem z obálky:
Kresba na obálce je velmi povedená, modrá barva je symbolem Safiry a vejce z kterého se vyklubala, takže se ke knize náramě hodí. Žlutý nadpis psaný zvláštním písmem krásně vynikne, autor je umístěn také dobře. Také se mě líbí oko na vazbě knihy, vynikne v knihovničce, to však ilustrace přebalu bohužel neposkytne. Jediné co bych vytkla je druhá strana přebalu (také nejde vidět na ilustraci), většinou očekávám, že tady by měl být nějaký stručný popis děje a ne reklami tipu: "Eragon je zaručený hit..."
Celkové hodnocení obálky:
čtyři z pěti

Recenze:
Je to ten tip knihy, kterou když otevřete už ji nemůžete zavřít, hltala jsem doslova každé slovo, některé kapitoli jsem dokonce četla dvakrát jak mě zaujali. Miluji příběhy, které nejsou pořád o tom samém a to Eragon rozhodně nebyl! Děj bych rozdělila do tří etap, 1. etapa: Začátek - Beru až po to co se eragon spolu z Bromem a Safirou rozhodne odejít, tato etapa se mi četla asi nejlíp, byla jsem strašně najpatá co bude dál a tak sem ji měla přečtenou ani ne za den, líbilo se mi, že autor dokázal vystihnout i to co se stalo z Eragonovou rodinou a proč vlastně odešel ze své rodné vesnice, prostě a jednoduše, že to neošidil. Druhá etapa je etapa, kdy Eragonon z Bromem cestuju, prožívají různá dobrodružství a trvá vlastně až po to co se eragon poprvé dostane k radě, resp. do té doby než Brom zemře, myslím, že je to takoví zlomový okamžik té knihy, Eragonovi již nezbylo téměř nic, jeho nejlepší přítel je mrtev a on se musí spoléhat na syna největšího padoucha mezi Dračími jezdci a to rozhodně není ta nejlepší situace, ani Safiře se to nezamlouvá. Třetí etapu bych popsala od okamžiku kdy se Eragon setkává s radou až po závěrečný boj. V této části se mi moc líbilo, že konec nebyl uspěchaný, většinou knihy končí vítězstvím, ale tady to bylo hoodně napjaté a hlavně Paolini přiblížil i to co bylo "po tom". To co jsem hodně oceněli byla mapa, která se nachází na začátku knihy, musím uznat, že nejednou během čtení jsem přetočila listy a prstem si ukazovala o jakém místě je zrovna řeč, byl to moc dobrý nápad ji umístit do knihy. Stejně jako mapu oceňuji slovníček starověkého jazyka, dále také přehled postav a událostí a všechny ostatní doprovodné vysvětlivky. Závěrem jen říci, že Paolini vymyslel něco co dopusd nemělo obdoby a já osobně jsem mu za to moc vděčná, kniha mně mnohému přiučila a zároveň mi poskytla krásný náhled do světa draků a fantasie.
Proč sem si knihu vybrala:
Dostala jsem ji jako dárek.
Závěr:
I mladí spisovatelé umí překvapit a Paolini dvojnásob. Proto doporučuji neohrnovat nos a přečíst!
Celkové hodnocení:
pět z pěti


Dravý proud

17. prosince 2012 v 17:36 | pompin |  recenze
Název: Dravý proud
Autor: Angela Dorsey
Ilustrátor: Není uveden
Počet stran: 152
Nakladatelství: Stabenfeldt
Rok vydání: 2005
Vazba: pevná
Děj:
Ali žije na farmě společně se svojí matkou Anelou. Mají tři koně Daydream, Crystal a Raye. Ali se o koně bojí, okolo jejich výběhu se pohybuje tmavá postava s velkým černým psem, náhle se Ali zjeví blonďatá dívka Angelika. Angelika umí promlouvat z koňmi a všemi zvířaty, Ali si však není jistá zda může Angelice věřit, koně jí však věří a tak si Angelika nakonec získá i Ali. Jednoho dne se Ray ztratí, Ali se ho vydá spolu s její nejmilejší, ale nejstarší klisnou Daydream najít. Najdou ho polomrtvého na siřičitém poli, Ali enváhá a vydává se pro něj, je jí jasné, že ho tam musela odvézt ona postava co jí vídala s černým psem po boku. Nakonec Ali koně zachrání. Později se ukáže že ona osoba je Melissa, sestra Aneli, která se měla léčit v psychyatrické léčebně, ze které však utekla, všichni společně se usmíří, černý pes pochopí, že může být i hodný. Jednoho dne jde Ali s Daydream k moři, nachá klisnu na břehu a nasedne na malou loďku, proud je však moc silný a tak ji strhává čím dál hlouběji do oceánu, klisně se pro ni vydává, avšak není tak silná aby je obě zachránila. Ali ale dostrkat k útesu o který se zachytila dokázala, sama sebe však ne a tak se klisna Daydream za Ali obětovala.

První dojem z obálky:
Kladně bych hodnotila anděla který je jakoby pozadím obrazu koní na obálce, nelíbí se mi, ale nadpis, působí moc običejně a tak nějak formálně, zvolila bych pro něj raději nějaké jemnější písmo. Ilustrace koní je celkově pekná jediné co bych vytkla je, že mi malinko nesedí Ali utíkající zatímco před ní kůň stojí vpozoru a kouká na opačnou stranu, ale to je detail. Za nadpis a stojícího koně vpozoru ubírám dvě hvězdičky.
Celkové hodnocení obálky:
tři z pěti
Recenze:
Je to první a zároveň jediná kniha co jsem zatím od Pony Clubu četla a musím uznat, že mě opravdu mile překvapila, škoda jen, že má tak málo stran a hned jak se do příběhu začtete už je zase u konce. Knihu jsem původně četla, protože jsem neměla co dělat a říkala jsem si, že třeba ti co ponyklubácké knížky pomlouvají mají pravdu, ale chci se o tom přesvědčit, velmi se mi líbil děj knížky, nepřišlo mi to až moc "fantasy" a to mám ráda. Ani mi tam nepřišelo "překoňováno" což se u podobných knížek stává celkem často, skrátka těch koní máte už moc. Líbilo se mi také, že vždy když začla mluvit jiná osoba tak se v horní části stránky ukázal malí obrázek. Např. vlka když se hovořilo o Melisse jako tajemné postavě, nebo pegas když hovořila Angelika... Ilustace v knize, kterých bylo bohužel málo, ale zase přiměřeně celkovému počtu stránek knihy mi přišli krásné, ale místy scestné. Začátek knihy se čte velmi dobře, hned víte o čem je řeč a tak nemusíte jako u jiných knih dlouho přemýšlet nad tím "jaký to má vlstně smysl"... Líbí se mi vztah Ali ke koním, bere je jako své přátele, kteří mají duše a jsou na stejné úrovni jako ona a tak by to mělo být. Místy mi přišlo, že je Ali až moc odvážná, že se tomu ani nechce věřit, ale když to člověk přešel a dlouho se nad tím nezamýšlel, ani ho to nějak neoslovilo. Možná jediné co bych vytkla je protahování střední části knihy, kde Melissa dělá všemožné naschváli, chápu, že je to u tak tenké knihy nezbytné, ale myslím, že kdyžby ve prostřed ubrali a na konec přidali kniha by byla hned o to zajímavější. Konec knihy je nádherný, ikdyž končí smutně, tak z mého pohledu nádherně, ikdyž jsem knihu četla asi před rokem, doteď si pamatuji některé části textu jako bych ji četla včera. Knihu celkově hodnotím kladně.
Proč sem si knihu vybrala:
Byla jsem zvědavá zda pony club vydává opravdu tak příšerné knížky jak o nich všichni mluví, opak byl pravdou, nevím jestli jsem měla štěstí, ale můžu říct, že tato kniha byla jedna z těch nejlepších jaké jsem přečetla.
Závěr:
Knihu bych doporučila klidně i mladším čtenářům, na čtení je jednoduchá, neurazí a myslím, že i dospělí člověk si vní najde své.
Celkové hodnocení:
čtyři z pěti

Stmívání grafický román 1. díl

16. prosince 2012 v 17:45 | pompin |  recenze
Název: Stmívání grafický román DÍL 1.
Autor: Stephenie Meyerová
Ilustrátor: Young Kim
Počet stran: 224
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2010
Vazba: Měkká
Děj
Sedmnáctiletá Isabella se stěhuje z Arizony do Phonixu, nejdeštivějšího místa ve státech. V nové škole potkává krásného sedmnáctiletého upíra Edwarda Cullena, je jiní než ostatní žáci, má dokonalou pleť a jeho oči jsou temě černé, spolu sním přicházejí jeho nevlastní sourozenci, Alice s Jasprem a Emet s Rosali. První hodinu má Bella biologii, jediné volné místo je u Edvarda Cullena. Bella je nervózní a Edward její nervozitu jen pottrhuje, když se od ní straní jak jen to jde. Vše vyvrcholí když jde Bella odevzdat do sekretariátu svůj lístek na kterém se ji měli podepsat všichni učitelé, které měla a uvidí Edwarda Cullena, jak si zkouší přehodit biologii na jiný předmět. Později Edward pomocí svích superschopností zachrání Belle život. Bella nechápe jak to dokázal a tak se na to snaží přijít, všechny díli skládačky do sebe skvěle zapadají - chladné ruce, měnící se barva očí, nikdy nejí... Bella se stím edwardovi svěří, ten ji vezme do hor, kde ukáže své tělo jak na slunečním světle září. Bela je do Edwarda zamilovaná. Jednoho dne se Edward rozhodne bellu vzít na Baseball s jeho rodinou, jejich hru však přeruší nečekaní návštěvníci, upíři...
První dojem z obálky:
Moc se mi líbí Bella ležící na louce, obálka je celkově velmi zajímavá, vše podtrhuje stříbrný nadpis "Stmívání" vše je esteticky umístěno. Obálka není nějak přeplácaná, ani obyčejná, působí právě tak jak by měla, tajemně.
Celkové hodnocení obálky:

Recenze:
Ačkoli komixy
moc nemusím, tento na mě opravdu zapůsobil, také proto, že některé stránky jsou barevné (ty nejdůležitější) a některé zase černobílé. Moc se mi líbí spracování Belliných úvah. Jediné co se mi na knize nelíbilo je to, že ačkoli není kniha zase tak objemná, byla ještě rozdělena na dvě části. Než sem knihu četla nedokázala jsem si moc živě představit komixové vydání stmívání, o to více mě kniha překvapila. Upřímě bych, ale byla radši, kdyby kniha měla pevnou vazbu.
Moc se mi líbilo zpracování podoby Belly a Emeta, Alice se mi zdála poněkud divná, ale pokud si ji takto Stephenie opravdu představovala, pak nemám výhrady. Doslova mě uchvátilo zpracování vlkodlaků, hlavně Jacoba. Na konci knihy mě hodně mrzelo, že se komix čte tak rychle.Ještě než sem knihu objednala, dlouho jsem váhala, utracených peněz rozhodně nelituji. Malinko jsem totiž čekala, že se budu u čtení nudit, přeci jen, stmívání znám už skoro nazpaměť, ale opak byl pravdou, od četby jsem se nedokázala odtrhnout. Ještě než sem knihu objednala, dlouho jsem váhala, utracených peněz rozhodně nelituji. Nechci zatracvovat recnze tipu "Je to jen další způsob Meyrové jak na stmívání vidělat", ale já si myslím pravý opak...

Proč sem si knihu vybrala:
Byla jsem zvědavá co nám zase Stephenie nachystala, moc se mi líbyla obálka a jako zprávnému fanouškovi stmívání mi nesměla chybět v poličce.

Závěr:
Knihu bych doporučila především těm co už stmívání četli, nebo alespoň viděli, mám pocit, že úplní neználci by se v knize těžko orientovali.

Celkové hodnocení: